English Version Versão Portuguesa Version Française Versione Italiana Türkçe Sürüm Wersja Polski Variantă Română Ελληνική έκδοση Magyar Nyelv Český Jazyk Versión Española
Sponzoři:

Ale především otázka životního prostředí

Korek, umělá hmota a hliník mají naprosto odlišné dopady na životní prostředí. V prvním případě materiál vznikne ze stromu, v druhém díky ropě a v třetím případě se vytěží z dolu.

I těžba korku má také negativní dopady na životní prostředí, ale ne tak hluboké, jako ty, které může způsobit těžba ropy nebo bauxitu.

The transformation of bauxite into aluminium requires a lot of energy. Therefore production sources of aluminium have a tendency to locate themselves in countries where energy costs little, notably Queen’s Land, Canada, Australia, Jamaica, and United Arab Emirates. The various plastics used as stoppers come from oil, a problematic issue which is unnecessary to discuss further.

Korek je přírodní recyklovatelný a především obnovitelný produkt, takže jeho využití ve všech oblastech je "přátelské" k životnímu prostředí.
Přeměna bauxitu v hliník vyžaduje velké množství energie, proto se tyto základny budují na místech, kde spotřeba není tak drahá jako například v Queen´s Land v Kanadě, v Austrálii, na Jamajce nebo v Spojených arabských emirátech.
Výroba různých druhů plastů a syntetických látek, které se produkují z ropy, sebou nese sérii dobře známých problémů, proto je není nutné rozvádět do detailů. A je celkem absurdní, že v dnešní době, kdy se tak lpí na recyklaci a kdy většina obchodních řetězců zakázala volný výdej igelitových tašek, se začíná rozmáhat tento fenomén plastových zátek.

Studie, kterou vypracovala společnost PriceWaterhouseCoopers, ukázala velké výhody, které sebou nese použití korku. Brala tak v úvahu celý proces od těžby, přes dopravu až k výrobě samotných zátek. Zaměřila se také na emise CO2, odpovědného za klimatické změny naší planety. Ukázalo se, že při výrobě korkových špuntů jsou dvacetkrát menší než při výrobě umělohmotných a dvacetčtyř krát menší než při výrobě hliníkových.

Pěstování korku je naopak velice prospěšné pro životní prostředí. Podle studie Institutu Superior de Agronomia de Lisboa z roku 2007 dokáže portugalské korkové bohatství vstřebat 4,8 milionů tun CO2 za rok, což odpovídá asi tak pěti procentům toho, co vyprodukuje tento stát.
Vzhledem k tomu, že portugalské korkové lesy představují 32% všech korkových lesů na světě, vstřebají tak ročně 14 milionů tun této látky, což odpovídá asi tak emisím, které vypustí 490 000 aut.

A nahromaděná kvantita CO2 v jednom opracovávaném korkovém dubu je na konci jeho života (cca 200 let) třikrát nebo čtyřikrát větší, než u dubu, kterému nikdy nebyla odstraněna kůra. Tím se stává samotná těžba velice prospěšná a na záchranu tohoto bohatství je nutné neustálé využití korku ve všech směrech.